Od 1200 př. n. l. bylo území Tuniska osídleno Féničany. Hlavním městem tehdejšího Tuniska bylo Kartágo.  Kartágo bylo během let mnohokráte poničeno a znovu postaveno. Během Punských válek v roce 146 př.n. l, bylo Kartágo zničeno Římany. Ti v roce 44 započali výstavbu nového Kartága, to se stalo hlavním strategickým sídlem římského správního střediska. Od roku 439 do roku 533 bylo Kartágo ovládáno Vandaly ze Španělska. Právě v roce 533 byli Vandalové vyhnáni generálem Belisariosem. V 7. století přišli na území dnešního Tuniska arabové.  Ti opět Kartágo vyplenily do základů a na jeho místě vybudovali nové město Kajruán. Toto město se stalo důležitou součástí poutních míst islámu. Od 7. století vládly v Tunisku dynastie Aghlábovců, Fatimovců a Zíríovců. Vláda těchto panovnických rodů byla ukončena rokem 1228, kdy se vlády nad územím ujaly Berbeři.  Od roku 1574 oblasti vládli osmanští Turci. Ti toto území vybojovali ve válečném tažení.  V roce 1881 do Tuniska vpadli Francouzi a vyhlásily zde protektorát. Po první světové válce se rozpoutaly boje o nezávislost. Tuniskem zmítaly nacionalistické odboje a v 50. letech se Francouzi odhodlali k uvěznění důležitého Tuniského nacionalisty Habíba Burgibou. Ten se roku 1956 stal po vyhlášení nezávislosti prvním ministerským předsedou.  O několik měsíců později sesadil vládnoucího beje a stal se prezidentem. V roce 1963 Francouzi stáhli veškeré vojenské jednotky z území Tuniska. Burgiba byl vládnoucím prezidentem do roku 1987, kdy byl sesazen. Dalším prezidentem byl Ben Alí. Od jeho jmenování na post prezidenta se v zemi začal velmi rozmáhat islámský fundamentalismu. Ten se podařilo v roce 1990 z části potlačit. Po vypuknutí Války v Perském zálivu zachovalo Tunisko neutralitu. To mělo velké důsledky na tuniskou ekonomiku. Jak USA, tak Kuvajt stáhly veškeré investice v Tunisku. Dnes je Tunisko zemí prosperující hlavně díky turistickému ruchu.